Putování – Stezka Českem – etapa: Česká Kanada – 26. – 30. 10. 2024
Ani nevím, jak to všechno začalo. Domluvily jsme se s tetou Marcelkou, že vyrazíme na Stezku Českem i s dětmi. Bylo přihlášených celkem 7 dětí, ale nakonec dvě onemocněly a další měly dovolenku. Zůstalo nás nakonec 5, my dvě a tři kluci.
Putování začalo ve Vranově nad Dyjí, kam jsme dorazili v sobotu, kolem půl desáté. Čekalo nás 20 km, a tak jsme potřebovali dobít energii. Naštěstí na hrázi Vranovské přehrady měli otevřeno a my jsme se mohli posilnit kávou a horkou čokoládou. Dobře naladěni jsme vyrazili. První den převážně mrholilo, počasí bylo ponuré, ale nás dobrá nálada neopouštěla. Dorazili jsme do cíle, v Penzionu U Tesařů jsme se zahřáli polévkou a poté došli do Campu Panelovka. Áááááá čekalo nás spaní v posteli a koupelna.
Druhý den jsme vyrazili po Kozí stezce, která byla opravdu náročná, ale klukům se moc líbila, že byla dobrodružná. Já jsem se docela bála, ale všichni jsme ve zdraví došli do Chmelnice a potom směr Vratěnín. Tam nás čekala Útulna 2.0., krásná stavba s nádherným výhledem na noční oblohu a ranní východ slunce. Tentokrát jsme si ani nečistili zuby, což se klukům taky moc líbilo😊.
Ráno, opět dobře naladěni, sice nás už trochu bolely nohy, vyrazili směr Slavonice. Po cestě jsme zažili další nečekané dobrodružství, stezka vede pastvinami pro krávy. Museli jsme různě kličkovat a v tom nám pomohla aplikace FarOut, která nás spolehlivě vyvedla na cestu. Ke konci dne, kdy jsme měli v nohách 75,5 km, nás přivítalo nádherné městečko. V penzionu Kunc, nám teta Marcelka druhý den ráno přichystala k snídani výborné mňamky a i zákusek. Tento den byl odpočinkový, bylo nádherné slunečné počasí a my vyrazili na poslední kilometry. Za městečkem byl otevřený Pevnostní areál, kde si kluci mohli prohlédnout opevnění s 11 bunkry. Bunkry nás provázely po celou etapu. Odpoledne jsme dobili hrad Landštejn, nádherný skvost a ještě krásnější konec 4. dne😊, teplá večeře v Landštejnově dvoře.
Poslední část nás vedla do Nové Bystřice přes Klášter, kluci povídali, nohy už jsme neřešili, Marcelka nám četla povzbuzující chaty z facebooku a bylo nám prima. Už jsme plánovali další etapu.
V Jindřichově Hradci jsme si dali odměnu, opět kávu pro tety a horkou čokoládu pro kluky. Celé putování bylo moc fajn a těšíme se na další😊.
Markéta Strážnická, ředitelka domova
.jpg)
.jpg)
.jpg)